Pavel Šporcl má pravdu. O kultuře se téměř nemluví.

Mezinárodně uznávaný houslový virtuos Pavel Šporcl se obrátil na premiéra i další členy vlády s dopisem, ve kterém mimo jiné píše, že kultura je na konci zájmu vlády. A má pravdu.

O nepříliš rozumném a místy chaotickém postupu vlády v době koronavirové epidemie toho bylo napsáno již hodně. Moc se ale nemluví o téměř devastujících účincích, která mnohá protiepidemická opatření měla zvláště v oblasti kultury a speciálně živého umění. Vláda se vlastně omezila v podpoře kultury na instituce, které jsou napojeny na veřejné rozpočty. To však nestačí. Živé umění nevzniká zdaleka jen v těchto institucích. Máme zde mnoho umělců, kteří jsou především závislí na přízni svých konzumentů. Když se nesmí hrát, když se nesmí zpívat, živé umění nemůže přežít. Jistě, jsou tady streamované koncerty, vysílané Českou televizí. To pokrývá pouze nepatrný zlomek běžných kulturních aktivit.

Pavel Šporcl je houslista, a proto dokáže zcela autenticky upozornit na to, že kariéra houslisty je odvislá od každodenního kontaktu s nástrojem. Bez toho to prostě nejde. Když půjdeme do minulosti, známe případy, kdy například 1. světová válka znamenala pro některé hudebníky stopku v pokračování světové interpretační kariéry. A když ne stopku, tak velké omezení. Slavný houslista Jacques Thibaud po zranění ruky musel začínat vlastně úplně od začátku. Podobným obtížím se nevyhnul ani Fritz Kreisler. Když půjdeme k nám domů, tak 1. světová války znamenala velké přerušení koncertní dráhy i našeho legendárního Jana Kubelíka. Nebyl zraněn, ale z nedostatku koncertních příležitostí začal mít finanční problémy. Po válce již přišli jiní a při vší úctě k jeho pokračujícím uměleckým úspěchům mohl na skutečnou světovou slávu spíše jen vzpomínat.

U interpretů neplatí, že si odskočím na dva roky k pokladně supermarketu a pak budu pokračovat. Nevím, zda si toho je vědom alespoň ministr kultury. Nemyslím si to. Ministr kultury tady není pouze od toho, aby mediálně demonstroval svou schopnost či neschopnost získat pro kulturu více prostředků z veřejných rozpočtů. Ministr kultury by měl zvláště v této době dávat najevo, že kultura není zbytkovým odvětvím. Celý náš život je ovlivňován kulturní vyspělostí a tradicemi minulých pokolení. Český národ (užívám slovo národ zcela záměrně, protože ke kultuře patří) se dokázal svou kulturní vyspělostí vyrovnat mnohem lidnatějším zemím. Kulturní obec  dnes potřebuje podporu. Nejen tu finanční, ale i ujištění, že vládní činitelé o problémech, do kterých se dostala kultura, vědí. Že ji rozumí. To zatím z vládních úst  vůbec, ale vůbec nezaznívá.